Cílem projektu Vlaku Lemkin je prostřednictvím mementa genocidních akcí v minulosti zabránit všudypřítomné vzrůstající nenávisti a násilí ve společnosti současné.

Naše návštěva začala, jak jinak než ve vlaku, audiovizuální prezentací o životě a díle Rafaela Lemkina, polského právníka židovského původu, autorovi právní a vědecké koncepce pojmu genocida, o největších případech genocidního násilí v dějinách lidstva a o Lemkinově cestě uvést pojem genocida do mezinárodního práva. Při vstupu do ostatních vagonů byla k dispozici panelová výstava. Poslední vagon věnovali pořadatelé současným fotografiím Terezína, místu, které za 2. světové války sloužilo jako sběrný a tranzitní tábor.

V závěru exkurze jsme se uchýlili do konferenčního vozu, který dříve sloužil jako vůz jídelní, a pan Šimon Krbec z Centra studií Genocid v Terezíně nám poskytl poutavý tematický výklad a pomohl nám tak se v získaných poznatcích zorientovat a uvědomit si, že masové násilí není záležitostí pouze dávné minulosti, nýbrž že je nebezpečně aktuální. Prostor byl rovněž i pro dotazy studentů a krátkou diskuzi.

Studenti vedle toho, že ocenili autentické prostředí vlakových vagonů, někteří byli dokonce ve vagonu tak namačkaní, že si tísnivou atmosféru zažili na vlastní kůži, kvitovali i právě závěrečné shrnutí a diskuzi umocněnou perfektní znalostí a odborností pana Krbce.

Závěrem bych ráda poděkovala panu Krbcovi za zprostředkování tohoto projektu. Studentům za zájem a výdrž (byla opravdu zima.) a kolegyním Š. Krskové a M. Pradáčové za doprovody.