Liga výjimečných

O výjimečných studentech a absolventech SPŠ Trutnov.

Nejsou jiní. Jsou však výjimeční svými znalostmi, schopnostmi, pílí, vytrvalostí...

pondělí, 26 červen 2017 07:50

Jakub Schwarz - technik úspěšným manažerem

Napsal(a)
Jakub Schwarz Jakub Schwarz

Obor (období studia): Elektronické počítačové systémy (2004-2007)
Dosažené úspěchy:

  • 2014 – Ocenění města Trutnov v kategorii inovační projekt, za vedení projektu „ABB Smart Lighting“
  • 2014 – Engineering manager v oblasti automatizace rozvoden pro ČR
  • 2017 – Ředitel realizace v oblasti automatizace rozvoden pro ČR 

Záliby: cestování a poznávání evropských měst a zemí, a to pracovně, ale ve značné míře i nepracovně, americké automobily, sportování, jako např. snowboarding, cyklistika, běžky a další.
Oblíbené předměty: elektronika, výpočetní technika
Studijní a profesní plány: Další rozvoj v oblasti ekonomiky, jazykových dovedností (Ruština, Italština, Francouzština) a soft skills (management, komunikace, vyjednávání, …). Mé profesní ambice jsou v tuto chvíli naplněny.

Když jsem nastoupil do práce, nevěřil jsem, že by mi škola dala něco podstatného. Jenže již po pár týdnech bylo jasné, že opak je pravdou,“ přiznal Jakub Schwarz, Operations Manager z trutnovského ABB. V následném rozhovoru pak toho o sobě tento bývalý student Střední průmyslové školy v Trutnově prozradil více – na příklad jaké znalosti a dovednosti získané při studiu na SPŠ mu při práci přišly opravdu vhod, které z nich mu dokonce zajistily určitou konkurenční výhodu, jak se vyvíjela jeho kariéra v ABB a co ho na jeho práci nejvíce baví.

Jak to tedy bylo? Co vám studium na SPŠ dalo?

Jak jsem po nástupu do ABB v roce 2007 s překvapením zjistil, bylo toho hodně. Nastoupil jsem tehdy jako inženýr řídicích systémů a okamžitě mi přišlo vhod, že jsem ze školy uměl velmi dobře využívat AutoCAD, tedy software pro 2D a 3D projektování a konstruování. Vlastně jsem byl tehdy v ABB jeden z mála, který něco takového ovládal.

Hodně mi pomohla i dobrá znalost angličtiny – a to již při přijímacích pohovorech. Všichni se tehdy divili, jak je možné mít jen ze střední školy tak dobrou angličtinu. Bez angličtiny bych ale svou práci vůbec nemohl dělat. V rámci pozice, na níž jsem nastoupil, jsem měl na starosti pouze zahraniční trhy a pracoval tudíž na mezinárodních projektech, kde byla angličtina hlavním „jednacím jazykem“. Cestoval jsem za zákazníky do nejrůznějších končin světa (Alžír, střední Afrika, Brusel, Švýcarsko, Londýn), a tak jsem musel nejen zvládat osobní jednání, ale i vést telekonference a orientovat se v anglicky psané dokumentaci.

Moc se mi hodilo i to, že jsem měl velmi dobré základy v oblasti programování a že jsem absolvoval tzv. Cisco Networking Academy (vzdělávací program zaměřený na návrh, budování a správu počítačových sítí) a získal Cisco certifikát prokazující moje odborné znalosti v této oblasti. Měl jsem tak výhodu oproti jiným kolegům v práci, kteří tento certifikát teprve museli získat, což bylo pro ně i firmu náročné nejen časově, ale i finančně.

A jak pokračovala vaše kariéra dál?

V mezinárodní jednotce jsem pracoval dva roky a byly to dva skvělé roky, kdy jsem si užil vytouženého cestování (to totiž bylo jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl přerušit vysokou školu a nastoupit do ABB) a spoustu se toho naučil. Pak jsem se přesunul na lokální trh, kde jsem měl po dobu dalších dvou let na starosti řídicí systém slovenské rafinérie Slovnaft. I když to tak možná nevypadá, péče o tento systém vyžadoval opravdu stoprocentní nasazení. Slovnaft je totiž neuvěřitelně rozsáhlá rafinérie, která zabírá víc než 1/3 rozlohy celé Bratislavy. Do řídicího systému rafinérie spadá 70 rozvoden, což jasně dokládá, o jak obrovskou aplikaci se jedná.

Po dvou letech jsem zkusil štěstí v interním výběrovém řízení, které jsem trochu k vlastnímu překvapení vyhrál a stal se na tři roky „šéfem“ inženýringu řídicích systémů. V tuto chvíli se pomalu začal měnit charakter mé práce – do čistě technického charakteru jsem musel zakomponovat i prvky manažerské, protože jsem měl najednou na starosti tři týmy techniků (v Praze, Trutnově a Teplicích), které jsem musel řídit.

Poslední změna nastala nedávno, prvního ledna 2017, kdy jsem byl jmenován Operations managerem pro Českou republiku a stal se zodpovědným za kompletní realizaci zakázek v rámci ČR a „šéfem“ rozsáhlého týmu lidí.

Na to, jak krátce u ABB jste, je pozice Operations managera velmi významný posun v kariéře. Nebudou vám chybět pro její výkon zkušenosti?

Toho se nebojím. Tím, že jsem si osobně prošel všechny nižší stupně, mám velmi dobrý přehled o tom, jak se věci mají, a kde jsou problémy a příležitosti ke zlepšení. A nová pozice mi teď dává nejen příležitost, ale i potřebné pravomoci k jejich řešení a využívání. A na to se opravdu těším, i když je mi jasné, že se budu muset hodně učit – zejména manažerské dovednosti. Delegovat práci a rozdělit ji tak, aby celek správně fungoval, není vůbec jednoduché a tak tu na mě jako technika, zvyklého zabývat se technickými detaily, čeká spousta práce a učení.

Co vás na práci v ABB nejvíce baví?

Určitě možnost cestování. Jak už jsem řekl dříve, viděl jsem kus světa, poznal jiné kultury, a to mě vždy velice lákalo. A jsem nadšený z toho, že zde mám možnost setkávat se a pracovat s kolegy různých národností. Tyto mezinárodní kontakty jsou pro mě něco jako „živá voda“ a snažím se je neustále prohlubovat a rozšiřovat. Jeden člověk nikdy nemůže vědět všechno, a tak je důležité, aby měl síť lidí, které dobře zná a ví, že se na ně může obrátit.

Nástup do nové pozice je většinou dost náročný, zbývá vám čas na koníčky a zábavu?

Teď je to sice horší, ale minimálně o víkendech se snažím aktivně odpočívat – v zimě na snowboardu nebo běžkách, v létě na kole. A pokud to jen trochu jde, snažíme se s přítelkyní cestovat po světě – klidně jen na prodloužený víkend. Teď nás čeká víkend v Miláně. Samozřejmě občas zajdeme i na nějaký muzikál nebo do divadla.

Co byste doporučil stávajícím studentům SPŠ (ale i dalších středních škol) – na co by se měli zaměřit, aby měli šanci najít si dobrou práci?

Pokud bych si měl vybrat jednu nejzásadnější věc, pak je to jazykové vybavení. Podíváte-li se na současný pracovní trh, u každé pozice nevýrobního charakteru je požadována dobrá znalost cizího jazyka. Čím více jich budou znát, tím budou na trhu práce cennější a vyhledávanější. Je to, jak já říkám, otvírač dveří k lepšímu uplatnění.  Jakmile se jim tyto dveře otevřenou, záleží už jen na jejich mentálním nastavení – jak budou ochotni na sobě pracovat, aktivně se rozvíjet, rozšiřovat si znalosti a dovednosti.

Studenti SPŠ mají podle mě proti řadě jiných škol obrovskou výhodu v tom, že SPŠ zná skutečné potřeby praxe a své studenty umí dobře připravit. Přeji jim hodně štěstí a vlastně tak trochu doufám, že se s některými z nich potkám i v ABB!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím. Více informací...